Je to hra, ale

Včera jsem po dlouhé době zase zasedl ke Condoru a měl jsem chuť si zazávodit. Našel jsem server, kde se chystalo přes dvacet lidí - převážně Francouzů k dvěstě kilometrovému závodu ve slovinských horách. Letělo se přes Karavanky až do Rakouska. .

Na trať jsem odcházel mezi posledními. K prvnímu otočnému bodu se mi letělo dobře, letěl jsem rychle, dolétával jsem soupeře a navíc jsem měl k dobru pěknou výšku. První otočný bod jsem točil s jedním ze soupeřů, ale on zvolil pro pokračování v letu závětrnou stranu hřebene. Chybně. GPS mi ukazuje značku jeho letadla za hřebenem a mohu i vidět, jak si vede. Klesání kolem 10 m/s mu nedává šanci pokračovat dál. Čekám, že se otočí, doletí zpět na začátek hřebene a pokusí se vyškrábat nahoru a pokračovat v letu za mnou. Výšku na to ještě má. Místo toho "píp", "uživatel xy se odpojil". Letím tedy dál osamocen a osamocen dolétávám i druhý otočný bod. Obracím zpět a hledám, kudy a jak se přehoupnu ze závětří přes pohoří Karavanky. Abych se přes hřeben dostal, potřebuji nabrat spoustu výšky a já místo toho stále klesám a klesám a nikde žádný stoupák.

Jsem mezi kopci, zkouším na návětrných stranách najít nějakou termickou bublinu, když se náhle v mém zorném poli objevuje další zoufalec ve stejné výšce. Je na tom stejně. Před námi je zalesněné údolí do kterého se bojím vletět, protože tam není kde sednout. Ale je naděje se chytnout na svahu. Druhý pilot tam bez bázně vlétá. Já otáčím po trati zpět a začínám si vyhlížet místo na přistání. Jsem 300 metrů nad terénem. Stále vidím druhý eroplán, jak klesá a klesá. Když už je nad stromy tak najednou "píp", "uživatel xy se odpojil". Než by havaroval a měl ostudu, tak se raději odpojí! Já letím po trati zpšt nad rovinu a otevřený terén. Jsem už nízko. Otvírám podvozek a nalétávám pole u nějaké vesnice. Už už chci otevřit brzdy, když zapípá vario. Zatahuji kolo, opatrně točím a najednou mám metrové stoupání. Nekonečné minuty se škrábu nahoru.

Nakonec jsem se zachránil, hory přeletěl, trať doletěl. Sice jsem měl z těch, co to dotáhli, druhou nejnižší průměrnou rychlost, ale doletěl jsem. Ale proč to píšu. Vadí mi, když už si takhle společně "hrajeme", že si někteří nehrajou "na život". Létají bezhlavě a bez rezervy a když nehavarují, ale už ví, že ve startovním poli budou vzadu nebo že trať nedoletí, ani se nesnaží o přistání v terénu a prostě se odpojí a hurá do jiného závodu, do jiné hry. Takže někdy je z té simulace jen takové "hraní".